rmoutiti ned. (3. mn. -í, rozk. rmuť, trp. -cen) (koho, co) působit někomu zármutek, duševní bolest, zarmucovat, kormoutit 1, trápit, soužit: rmoutil ho nešťastný osud synův; nermuť si tím hlavu! netrap se tím; — rmoutiti se ned. být smuten, zarmoucen; trápit se, kormoutit se 1, soužit se: spolu se rmoutili i radovali; nermuť se tím!; r. se pro své děti; r. se nad nezdarem; kvůli tobě se rmoutím ○ předp. na- se, u- se, za-, z- se; → nás. rmoutívati, rmoutívati se