rodinný (*rodinní) příd. 1. (urč.) rodině příslušející, s (urč.) rodinou souvisící: r. příslušník; r. majetek, domek; r-é památky; r-á tradice; r-á nemoc (Svět.) často se v rodině vyskytující; r-é (zř. r-í Klicp.) jméno příjmení; r-á slavnost; r-á událost v rodině, (zprav.) narození dítěte; dovolená z r-ch důvodů; r-á kronika, přen. expr. žena (zprav. povídavá) znalá všech událostí v rodině, v příbuzenstvu; prát r-é prádlo, přen. hanl. nevhodně přetřásat události v rodině; slavit výročí ap. v r-ém kruhu (poněk. kniž.) doma; vést r. život věnovat se rodině; r-é štěstí; r. krb, přen. kniž. domácnost, domov; r-é přídavky přídavky na děti (veř. spr.); r-á škola (dř.) poskytující dívkám další všeobecné vzdělání a připravující je pro rodinný život; práv. r-é právo samostatné odvětví právního řádu, jehož předmětem jsou osobní a majetkové vztahy rodiny 2. pro rodinu příznačný; domácký 2, důvěrný 1, srdečný, familiární: r. ráz zábavy; vytvořit mezi přáteli r-é ovzduší; r-á soudržnost †3. rodný 3: r. statek (Něm.); r-á víska (Čech); → přísl. k 1, 2 rodinně řidč.: r. osiřelý (Preis.) bez rodiny; – chovat se prostě a r. (Hilb.) domácky, srdečně, familiárně; → podst. rodinnost, -i ž. řidč.: srdečná r. (Havl.) familiárnost