rodný (†rodní Erb. aj.) příd. 1. blízký rodem, pokrevním příbuzenstvím; vlastní: r. otec, syn; dívky jsou si podobné jako r-é sestry; měli se rádi jako r-í bratři 2. označující rod, původ; charakterizující rodovou n. národní příslušnost; poněk. zast. rodový 1: r-é jméno dané při narození, křestní; veř. spr. r. list úplný výpis z knihy narození (matriční); – r-á krev; r. jazyk mateřský; r-é báje (Vrchl.); – poněk. zast. r-é znaky (Zey.) 3. určující prostředí, kde se někdo narodil: r. dům, kraj; r-á zem vlast; přen. r-é hnízdo domov 4. (podle rus.) expr. patřící pevně něj. společenství; milý 1, milovaný, drahý 3: r-á dělnická třída; r-á strana (o komunistické straně) 5. zast. kniž. a bás. rodivý, plodivý: přijde jaro, plno r-é síly (Slád.); — zpodst. *rodný, -ého m. otec 1; příbuzný 1: můj r. se mně vysmál (Vach.); – když se vydávala na cestu, r-í ji zdržovali (Klost.); → přísl. *rodně: r. blízký (Rezek) rodem; (v náruči) je teplo, r. (Glaz.) mile; → podst. *rodnost, -i ž. rodový původ: páska r-i (Šlej.)