rodokmen, -e, -u m. (j. 3., 6. -i, -u) zachycený vývoj rodu; genealogie 2, rodopis; posloupnost předků, předkové vůbec: r. šlechtického rodu; r. dostihového koně; sepsat r.; – měl v r-u šlechtice mezi předky; hlásit se hrdě k svému revolučnímu r-u (Tvorba); *rodokmenový (R. právo); *rodokmenný (Pujm.) příd.