rodopis, -u m. (6. j. -e, -u) genealogie 1, 2: odborník v r-e; – r. panovnického rodu rodokmen; rodopisec, -sce m. odborník v rodopise; rodopisný, rodopisecký příd.: r-né bádání; → přísl. *rodopisně: prozkoumat (rod) r.