rohlík, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) bílé pečivo podlouhlého n. podkovovitého tvaru: slaný r.; být zkroucený jako r. (čast. preclík); ust. spoj. expr. opít někoho r-em obalamutit něčím nejapným; → zdrob. rohlíček v. t.