rokle (nář. rochce Jir., Baar), -e ž. úzké, srázné údolí n. výmol na svahu hor n. kopců; roklina: strmá skalní r. strž, průrva; v roklích napadaný sníh; → zdrob., zprav. expr., *roklička, -y ž. (Kubín)