ropotati (1. j. -ám), ropotiti (3. mn. -í, podst. -cení) ned. kniž. 1. (též *repotati) hřmotit, lomozit, rachotit 1: zamířil k městu, které ropotalo (Lid. nov.): repotal mlýn (A. Mrš.) 2. řidč. hlučet 1, halasit: vzdálené hlasy ropotily (Šal.): (nocležníci) ropotají (Pech.)