rouno, -a s. (6. j. -u, -ě) 1. vlna (zprav. ovčí) spojená ještě s kůží: obličej něžný jako beránčí r. (Olb.): přen. r. zvlněných vrchů (Konr.): hist. Řád zlatého rouna nejvyšší řád španělské a rakouskouherské monarchie 2. text. ostříhaná vlna tvořící souvislý plást 3. text. pavučina