rovinný příd. k rovina; jsoucí v rovině; vztahující se nějak k rovině: r. kraj rovinatý; nesmírnost r-é oblohy (Maj.) v rovině; tech. r. rošt; r-é frézování, broušení; fyz. r-é zrcadlo; geom. r-á geometrie planimetrie; r-á trigonometrie v níž se řeší trigonometricky rovinné útvary; r-á křivka, plocha; → přísl. rovinně: tech. r. brousit