rovnati ned. srovnávat 1. (co) činit přímým něco křivého n. ohnutého (op. křivit 1); upravovat něco vyšinutého z náležité polohy: r. drát, zkřivenou tyč; rovnání plechu; r. si ohnutá záda; přen. r. něčí povahu zlepšovat, tříbit; – r. si kravatu, šátek; r. si vlasy; přen. řidč. r. si hodinky (Mah.) nařizovat; sklář. rozevírat rozříznuté skleněné válce, aby vznikly tabule 2. (co) činit hladkým něco pomačkaného, hrbolatého: r. si zmačkanou sukni, zmoklý klobouk; r. nemocnému polštář pod hlavou; r. hlínu na záhoně; r. cesty urovnávat, uhrabovat; přen. r. někomu cestu usnadňovat životní dráhu; r. hrady pánů se zemí (Třeb.) bořit do základů 3. (co, koho; ~) upravovat podle urč. řádu vzájemná umístění jednotlivin v něj. celku; spořádaně někde umísťovat; seskupovat, řadit, pořádat 2, (co) podle urč. řádu pořádat, upravovat něj. celek vhodným umísťováním jednotlivin: r. knihy v knihovně; r. dříví do metru; r. si věci do kufru; žena čistila, rovnala, uklízela; r. žáky podle velikosti; abecedně rovnaná jména; – r. knihovnu, skříň; r. si kufr; pustit se do rovnání bytu 4. poněk. zast., zprav. r. si (co) promýšlet, třídit (myšlenky ap.): tak si to rovnala v hlavě (Baar); rovnal jsem si řeči (Rais); řidč. dlouho vážil, rovnal v mysli (Vrchl.) 5. poněk. zast. (koho, co s kým, čím, ke komu, *komu J. Vlč., k čemu, *čemu Quis, v čem) přirovnávat 1, 2, porovnávat, měřit 5: s naším rychtářem r. se nemůže (Baar); r. příjmy s vydáním (Wint.); (básník) slečnu rovnal k Venuši (Čel.) 6. poněk. zast. (co) smírně, dohodou vyřizovat; (koho, 4. p.) usmiřovat: r. sváry (Pal.); r. zmatky mezi knížaty i městy (Jir.); s dlužníky rovnal účty (A. Mrš.) vyrovnával; – matka je (sestry) stále rovnala (Svob.); — rovnati se ned. 1. přecházet z křivého do rovného stavu; přímit se, narovnávat se, srovnávat se, vzpřimovat se: zkřivená páteř se cvičením rovná; ohnutá lodyha se začala r. *2. stávat se rovným (ve význ. 3), rovinatým: kraj se rovnal, široko otvíral (Jir.) 3. řidč. řadit se, seskupovat se: lidé se rovnali do průvodu; přen. dojmy dne rovnaly se v otázky (Maj.) 4. (komu, čemu; komu, čemu čím) mít stejnou hodnotu, cenu jako někdo, něco: rubl se rovnal deseti korunám činil deset korun; r. se kamarádům vzděláním, zkušenostmi; počtem se nám nerovnali (Jir.) 5. (~; poněk. zast. komu, čemu; †komu, čemu v čem, k čemu) být stejný s někým, něčím, podobný někomu, něčemu: významy obou slov se rovnají; zast. žádné děvče nemohlo se jí r. v síle (Něm.); v letech se mladému hospodáři rovnal (Jir.); psaní se mi k smrti rovná (Šmil.) oškliví, protiví; mat. jedna a jedna se rovná dvěma (škol. slang. dvě) †6. (s kým) vyrovnávat se: on se v dobrém s vámi rovná (Krásn.) srovnává; děti dobře se s ním rovnaly (Něm.) žily ve shodě; my za mladosti se meči rovnali (Jir.); nemá, proč by se rovnal (Jir.) soudně vyrovnával ○ předp. do-, na-, na- se, o-, ob-, od-, po-, pod-, pře-, při-, roz-, s-, u-, v-, vy- (povy-), za-; → nás. rovnávati ○ předp. v. rovnati