rovnoběžka, -y ž. (2. mn. -žek) geom. r-y přímky v rovině, kt. nemají žádný společný bod; rovnoběžné přímky; zeměp. myšlená kružnice vedená po povrchu zemském, rovnoběžná s rovníkem; rovnoběžkový příd.: geom. r-á soustava souřadnic; r-é pravítko k rýsování rovnoběžek; zeměp. r. směr