rozbroj, -e m. (*rozbrojení, -í s., Pfleg.) (čast. mn.) veřejný nepokoj, neklid, veřejné různice; osobní neshoda mezi lidmi; hádka 1, spor, svár: r-e a zmatky v zemi; dělat v obci r-e (Olb.); – neustálé r-e mezi sousedy, mezi manžely mrzutosti; řidč. žít s někým v r-i nevůli; zř. mezi zevnějškem a vnitřkem byl r. (Staš.) rozpor 1