rozcházeti se ned. (3. mn. -ejí) 1. směřovat na růz. strany; dělit se 2: pěšinka se rozcházela na dvě strany; kužel rozcházejících se paprsků 2. řidč. k rozejíti se 1, 2: když se rozčilil, rozcházel se po pokoji; – zvolna se rozcházel 3. k rozejíti se 3: dav se začal r.; hosté se rozcházeli; smutně se rozcházel s přáteli loučil; rozcházejí se jako přátelé; naše cesty se rozcházejí, přen. přestáváme si rozumět, přestává naše společná práce; přen. mraky se zvolna rozcházely; peníze se rozcházejí (Jir.); pochybnosti se rozcházejí; začalo se mi to r. začal jsem si to rozmýšlet; vrtí hlavou, jako by se mu něco rozcházelo; ker. rozcházení rozpojování keramické zeminy ve vodě 4. k rozejíti se 4: zpráva se rozchází po celé zemi: hřejivé blaho se jí rozcházelo tělem 5. k rozejíti se 5: rozchází se s rodinou 6. k rozejíti se 6; různit se, neshodovat se, rozrůzňovat se: moje hodinky se rozcházejí s tvými o 10 minut; sólistka se rozcházela s orchestrem; sestry se rozcházely věkem; rozchází se s ním v názorech, v úsudku liší se; jejich zájmy, názory se rozcházejí; o tom se rozcházela mínění †7. (komu oč) jít 17: rozchází se mně o to, koho bych zvolil za soudce (Ner.); — rozcházeti ned. 1. řidč. (co) k rozejíti 1, 3: r. bolavé koleno; – nemoc se musí r. 2. poněk. zast. k rozejíti 4; přecházet 1: hněv ho pomalu rozcházel; chtěl jít, ale pak ho to rozcházelo začal si to rozmýšlet †3. (koho, 4. p.) dělat někomu starosti, někomu napadat 3: ještě je rozchází, kdo by se v redakci uvázati měl (Havl.); matku všelicos rozcházelo (Tyl) ○ předp. po- se; → nás. rozcházívati se