rozchod, -u m. (6. j. -u) 1. rozcházení se, rozejití se na růz. strany: r. manifestantů; byli skoro na r-u; r. názorů různost; těl., voj. povel k zrušení nástupového tvaru 2. (s kým) loučení, rozloučení: přátelský r.; slib daný při r-u; smutek z r-u; přen. nutnost r-u s měšťáky; r. s tradicí 3. zrušení, zánik něčeho vzniklý rozejitím členů, účastníků ap.: r. manželství; organizace se usnesla na svém r-u 4. tech. (u vozidel) vzdálenost střední roviny obou kol téže nápravy (měřená na zemi); žel. r. koleje vzdálenost mezi vnitřními plochami kolejnic: normální, široký r.