rozdrtiti dok. (3. mn. -í, trp. -cen) (co, koho) tlakem na drť, na prach rozbít, roztlouci; rozdrobit, rozmačkat 1: r. hroudu (v prstech); byl rozdrcen nárazníky; stroj mu rozdrtil ruku; přen. úplně zničit: r. nepřítele; — rozdrtiti se dok. rozdrobiti se: r. se na prach; ned. rozdrcovati, r. se