rozbírati, řidč. rozebírati ned. k rozebrati 1-4: r. motor, hodinky; r. lešení; – pozůstalí si rozebírali věci po zemřelém; nestydaté rozbírání korunních statků (Tomek) rozkrádání; občané si nás rozbírali na oběd (Rais) každý někoho z nás pozval; – r. básně; r. význam slova analyzovat; r. situaci; r. v mysli něčí slova, jednání, svůj život uvažovat o nich, rozjímat; ženy rozbíraly, dobře-li udělal (Rais); škol. jaz. r. větu, souvětí; – ob. darmo ho (muže) nerozebíral (Hol.) nedomlouval mu; — *rozbírati se ned. 1. (oč) dělit se (V. Mrš.) 2. (o obloze) rozjasňovat se, vybírat se (Preis.); → nás. rozbírávati, rozebírávati