rozebrati dok. (1. j. -beru, 2. j. -bereš, zast. -béřeš, rozk. -ber, zast. -beř, trp. -brán) 1. (co) rozložit (ve význ. 3) v části, součásti: r. přístroj rozdělat; r. most demontovat; dítě chce každou věc r. 2. (co) postupně, po částech vzít z něj. celku a spotřebovat jej tím: r. plot na topení; první vydání knihy bylo hned rozebráno rozprodáno; r. si zásoby; cizí lidé rozebrali, kde co bylo 3. (co) podrobit rozboru; rozanalyzovat: r. něčí dílo; r. mezinárodní situaci prozkoumat, zhodnotit; škol. jaz. r. větu určit mluvnickou stavbu a j. vlastnosti věty n. souvětí 4. ob. (koho, 4. p.) promluvit někomu do duše, vyčinit někomu: vy dovedete člověka r.; tak jste nás tou písničkou rozebral! (Baar) dojal 5. obl. mor. (koho, 4. p.) rozveselit, potěšit 1: (chasníci) odvádějí rekruta od matky, aby jej na ulici trochu rozebrali (Preis.); — rozebrat se dok. 1. obl. mor. rozveselit se, potěšit se: stařík vběhl do jizby všecek rozebrán (Jahn) *2. (v čem) vyznat se: tak se v tom nyní rozeberte (Zápot.); — ned. rozbírati, r. se, rozebírati