rozehnati dok. (1. j. rozeženu, zř. rozženu, rozk. -žeň) 1. (koho, co) hnaním, honěním rozptýlit skupinu někoho, něčeho: r. peroucí se psy; pes rozehnal slepice; r. demonstranty; rozehnali nám sněm (Havl.) násilně rozpustili 2. (co) způsobit, aby něco nebylo; rozptýlit, zahnat, zapudit: vítr rozehnal mračna, bouřku; r. otok mazáním; r. bolest, obavy 3. řidč. (koho, co) uvést v prudký běh, v rychlý pohyb: za městem rozehnal koně; r. stroj 4. zř. (co) dát prudce od sebe: rozehnal ruce (Svob.); tech. rozšířit otvor, zprav. vrážením nástroje o větším průřezu: r. trubku; — rozehnati se dok. 1. dát se do prudkého pohybu: pes se rozehnal za husami rozběhl; prudce se r. do kopce 2. (čím) prudce máchnout: rozehnala se utěrkou po mouše; rozehnal se po psu klackem rozpřáhl se; — ned. rozháněti, r. se