rozeklaný příd. rozpolcený, rozštěpený; rozdvojený, rozdělený; rozmanitě, divoce rozčleněný: r. jazyk zmije; – divoce r-é skály; r-é břehy mořské rozervané; přen. r-á bytost rozvrácená; bot. r. list, korunní plátek rozdělený zářezem ve dva stejné cípy n. díly; kakost r.; → přísl. *rozeklaně: r. olistěné byliny (K. Čap.); → podst. rozeklanost, -i ž.: — v. též rozekláti