rozfoukati dok. (co) 1. foukáním rozptýlit, rozehnat: vítr rozfouká popel; r. peří; přen. r. peníze rozházet 4, utratit 2. foukáním způsobit, že něco začne hořet; rozdmýchat: r. oheň, jiskru *3. foukáním roztáhnout: načechrané, vysoko rozfoukané návěje (Rais); — rozfoukati se dok. začít foukat; rozdout se: vítr se rozfoukal