rozkazovací příd. týkající se rozkazování, vyjadřující rozkazování: řidč. r. tón (řeči) (Jir.) přikazovací; jaz. r. způsob slovesný způsob vyjadřující zvláštními tvary rozkaz, výzvu n. přání, imperativ; r. věta vyjadřující rozkaz, výzvu n. přání
rozkazovací příd. týkající se rozkazování, vyjadřující rozkazování: řidč. r. tón (řeči) (Jir.) přikazovací; jaz. r. způsob slovesný způsob vyjadřující zvláštními tvary rozkaz, výzvu n. přání, imperativ; r. věta vyjadřující rozkaz, výzvu n. přání