rozklížiti se dok. (3. mn. -í, rozk. -kliž) 1. uvolnit se v místech sklížených: nábytek se vlhkem rozklížil; přen. v tomto jaru jsem rozklížen (Wolk.) unaven, rozladěn 2. expr. ztratit soudržnost, roztříštit se 2: obranné řady jsou rozklíženy; spojenectví se brzy rozklíží rozpadne; — rozklížiti dok. řidč. (co) 1. uvolnit něco sklíženého: vlhko rozklížilo pouzdro 2. expr. porušit soudržnost; roztříštit 2: vojna rozklížila kázeň (Kub.)