rozkoukat se, rozkouknout se (min. -kl, -knul, -kla, podst. -knutí) dok. ob. 1. začít vidět, rozhledět se 2: r. se ve tmě; přen. sluníčko k polednímu se rozkoukalo (Baar) začalo svítit 2. hleděním, pozorováním ap. lépe poznat (zprav. prostředí); porozhlédnout se 2: my se tady (v bytě) trochu rozkoukáme (Vach.) *3. jen rozkoukat se (kam) začít pozorně, napjatě koukat, zadívat se, zahledět se: jako vyjeveně kams se rozkoukal (Šlej.)