rozkročiti se dok. (3. mn. -í) 1. postavit se rozkročmo: bojovně se r.; stát pevně rozkročen 2. řidč. dát se do kroku; rozejít se 1: náhle se rozkročila zamířil ke skladu (Herrm.); r. se krajem (Ner.); — *rozkročiti dok. (co) dát zeširoka (nohy) od sebe: šířeji r. nohy (Preis.); — ned. rozkročovati se, rozkračovati se