rozluštiti dok. (3. mn. -í, rozk. -lušti, -lušť) (co) 1. luštěním (ve význ. 1) objasnit; rozřešit: r. křížovku; r. tajné písmo dešifrovat; expr. r. nečitelný podpis; r. záhadu; r. problém 2. zř. zast. (vyřešením) rozhodnout, ukončit; rozřešit: r. spor (Vrchl.) *3. rozlousknout 1 (ořech ap.): r. ořech (Šmil.); — rozluštiti se dok. řidč. vyřešit se, vysvětlit se: osud (dívky) rozluští se na konci (vypravování) (Vrchl.); buďte jista, že se vše šťastně rozluští (Zey.)