rozmazliti dok. (3. mn. -í) (koho, 4. p.) pokazit mazlením, zvl. při výchově; rozhýčkat: r. děti; umělec byl rozmazlen kritikou; přen. život ho nerozmazlil; — rozmazliti se dok. 1. stát se rozmazleným: dítě se u příbuzných rozmazlilo *2. stát se mazlivým: přen. expr. rozmazlil se klarinet (V. Mrš.) mazlivě zazněl