rozpaky, -ů mn., poněk. zast. rozpak, -u m. (6. mn. -cích) nerozhodnost, bezradnost, nejistota, tíseň, pochybnost (někdy vyvolaná něčím nečekaným): přijít, upadnout do r-ů; být v r-cích, na r-cích; červenat se r., v r-cích; uvést někoho do r-ů; překonat první r.; děvče do r-u přišlo (Něm.); být (dlouho) na r-cích (řidč. v r-cích), co dělat váhat, rozmýšlet se; byl v r-ích, má-li se odhodlat k činu; řekl to hned, bez r-ů (bez r-u Klicp., Arb. aj.)