rozptýliti dok. (3. mn. -í, rozk. -ptyl) 1. (co) po částech, růz. směry do okolí rozšířit, rozházet, rozmetat, rozprášit; způsobit, aby se něco rozplynulo: kýcháním r. bacily; r. voňavku po místnosti; – slunce rozptýlilo ranní mlhu; fyz. rozptýlení světla rozptyl, difúze 2. (koho, co) způsobit rozchod; rozehnat 1, 2, rozprášit 2 (na různé strany): r. zvědavce; vítr rozptýlil mraky po obloze 3. (co) úplně potlačit, zahnat; zaplašit: r. pochybnosti, obavy, rozpaky 4. (koho, co) odvést pozornost, myšlenky něčí od něčeho, myšlenkově roztěkat: byl při vyučování rozptýlen; hra rozptýlila pozornost dětí 5. (koho, 4. p.) přivést do lepší, veselejší nálady; povyrazit 2, pobavit 1: kniha potěší, rozptýlí; potřebuje společnost, která by ji rozptýlila; — rozptýliti se dok. 1. po částech se rozšířit na různá místa, po okolí; rozložit se do okolí; rozplynout se 3: staré pověsti rozptýlily se po městě i okolí (Šmil.); – vůně květin se rozptýlila do vzduchu 2. rozejít se, rozprchnout se po malých částech, skupinách: děti se rozptýlily po zahradě rozběhly, rozešly; (bratří) rozptýlili se po horách, po lesích (Jir.) 3. přestat existovat; zmizet, ztratit se, rozplynout se 4: ranní mlha se již rozptýlila (Rais); obavy se rozptýlily; všecky dohady se rozptýlily v nic (K. Čap.) 4. (myšlenkově ap.) se stát roztěkaným, nesoustředit se: pozornost dětí se rozptýlila 5. rozveselit se, povyrazit se: chodil do společnosti, aby se rozptýlil; r. se četbou, hrou; — ned. rozptylovati, r. se