rozptyl, -u m. (6. j. -u) rozptýlení (se) (ve význ. 1), rozptylování: masový r. umělecké literatury (Drda); jad. fyz., chem. reakce atomů, při kt. uvedené částice změní pouze svůj směr, aniž vzniknou něj. jiné částice; fyz. r. světla difúze, rozptýlení; fyz., elektr. r. magnetického toku část magnetického toku, kt. neprochází hlavní dráhou magnetického obvodu; r. transformátoru; r. elektrického motoru, tech. různost drah stejných střel vystřelených za stejných podmínek; stat. míra kolísání znaku kolem něj. průměrné (střední) hodnoty stat. souboru n. řady