rozruch, -u m. (6. mn. -ších) 1. všeobecné rozrušení, neklid, znepokojení; vzrušení, pobouření 1: způsobit, vzbudit něčím r. 2. citové podráždění, duševní rozrušení, zneklidnění; rozčilení, pobouření 2, (vnitřní) neklid, nepokoj: život plyne bez otřesných r-ů; tvář vnitřním r-em oživená (Jir.); přen. r. vášní (Pfleg.) rozbouření †3. neklid vzrůstu: r. poesie (J. Vlč.); čas politického mocného r-u (Jir.)