rozsaditi dok. (3. mn. -í, trp. -zen) 1. (koho, co) usadit, posadit n. vůbec umístit na růz. místa: r. děti do lavic; r. hosty kolem stolu; domky byly rozsazeny kolem silnice rozloženy 2. (koho, 4. p.) (těm, kdo seděli dosud blízko sebe) určit místa od sebe vzdálená: r. žáky 3. (co) umístit, vysadit na růz. místa (rostliny); rozsázet 2, vysázet: r. sazenice na záhon; r. květiny; zahr. oddělit odnože a samostatně je vysadit; — rozsaditi se dok. porůznu, dál od sebe se usadit, usednout; expr. pohodlně si usednout; uvelebit se, rozložit se 1: děti se rozsadily do lavic, r. se kolem stolu; – expr. blahobytně se rozsadil na lavici (Jah.)