roztřásti (*rozetřásti) dok. (1. j. -třesu, rozk. -třes, min. -třásl, trp. -třesen, přech. min. -třás) 1. (co, koho; řidč. čím, kým) uvést v třesení; rozechvět: vítr roztřásl listí osiky; nemocného roztřásla zimnice; smutek mnou rozetřásl (Rais) 2. (koho, co) třesením, otřesy unavit: být roztřesen jízdou; r. si ve voze kosti 3. (co) třesením rozhodit, zkypřit; natřást 1: r. seno, vlasy; přen. expr. (muž) roztřásl před nimi (přáteli) kouzlo upomínek (Baar) uvedl na přetřes; — roztřásti se dok. 1. začít se (důkladně) třást; rozechvět se: r. se pláčem; tělo se roztřáslo zimou; ruce se jí roztřásly *2. rozptýlit se 1, rozdrolit se: (suchý sníh) se ve vzduchu roztřese na prášek (Vrba) ○ předp. po-; — ned. roztřásti, r. se