roztahovati ned. k roztáhnouti: r. mapu; r. rybářské sítě: r. slunečník; – slepice v horku roztahují křídla; r. náruč rozpřahovat; neroztahuj prsty při plavání; – r. plachty k odjezdu (Podl.) napínat; – odborně r. obuv; (kůň) roztahoval chřípí (Merh.); r. harmoniku; řidč. ob. expr. r. ústa od ucha k uchu široce se usmívat; r. si hubu na někoho (Poláč.) být drzý; – řidč. hovor. r. občanské spory (Hol.); r. vyprávění na dlouhé lokte prodlužovat; věc se začne r. znovu (J. Mar.) rozvlékat, rozmazávat; zast. r. smysl slova (Pal.) rozšiřovat; — roztahovati se ned. 1. k roztáhnouti se 1-3: tvář se šklebivě roztahovala (R. Svob.); přen. myšlenka roztahovala se a sílila (Herrm.); – střevíce se nošením roztahují; pole cyklistů se roztahuje; – ob. r. se na pohovce; fyz. teplem se tělesa roztahují; geol. pukliny vzniklé roztahováním hornin dilatací 1 2. poněk. řidč. široce se prostírat: (pšeničné pole) roztahovalo se do široka (Vrba); přen. (bída) se roztahovala po příbytcích (Hora) šířila 3. expr. na úkor druhého zabírat příliš mnoho místa; osobovat si příliš mnoho práv, rozpínavě se chovat: r. se s nádobím po celém domě (Herrm.); – paláce, kde se dříve roztahovala šlechta (Zápot.); roztahují se (cizinci) tady jako ježci v doupěti (Baar)