roztaviti dok. (3. mn. -í) (co) žárem, teplem převést (zprav. kov) z pevného skupenství do kapalného: r. kov rozlít 4; r. odlitou sazbu, sklo; vůně roztavené pryskyřice; roztavené horské sněhy (Vrchl.) roztálé; přen. expr. roztavené slunce zářící, sálající; r. ledovou upjatost (Dyk) rozptýlit; — roztaviti se dok. (zprav. o kovu) žárem, teplem se přeměnit z pevného skupenství do kapalného: zvony se žárem roztavily rozpustily se, rozlily se 2; řidč. (sníh) se roztavil v bláto (Svatoš) rozehřál se; přen. expr. všechen hněv roztavil se v něm