roztočiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, koho) uvést do (rychlejšího) točivého pohybu, uvést v točivý chod: r. kolo, švihadlo; roztočil hocha, až se mu zamotala hlava; r. turbínu, vrtuli, motor; r. kola, často přen. publ. dát se (řádně) do práce; publ. r. kola výroby, závodu zahájit (řádný) provoz; přen. expr. láska jí roztočila hlavu uvedla ji ve zmatek; ♦ expr. r. (děvčatům) sukně, faldy zatančit si (s nimi); r. někomu faldy přísně na někoho dokročit, přinutit ho k práci ap.; r. tanečnici dát se s ní do tance, roztančit 2. expr., často publ. (co, koho) uvést v intenzívní, živou, rušnou činnost: r. výrobu, závod; expr. r. celou hospodu rozjařit společnost v ní; však já tě už roztočím rozveselím 3. (co) odvinout, rozvinout 1 (něco svinutého): r. nit z klubka 4. ob. expr. (co) lehkomyslně utratit (peníze, majetek ap.); promarnit 1: r. výplatu po hospodách, v kartách; přišli r. něco z padesátimarky (Bass) *5. (co) točením postupně rozdělit: ostatek (piva) roztočili (lidem) (Jir.) vytočili; — roztočiti se dok. 1. začít se (náležitě) točit: korouhvička se větrem roztočila; kolotoč se roztočil; roztočila se s ním místnost dostal závrať; expr. r. se s tanečnicí po sále roztančit se; často publ. kola závodu se roztočila byl zahájen (řádný) provoz 2. expr., často publ. dostat se do intenzívní, živé, rušné činnosti: výroba se roztočila 3. (o něčem svinutém) odvinout se 1, rozvinout se 1: role papíru se roztočila ○ předp. po-; — ned. roztáčeti, r. se