roztomilý příd. 1. velice milý, příjemný; líbezný, půvabný, rozkošný 1: r-á dívenka; r. úsměv; r-é dětské žvatlání; r-é lesní zákoutí 2. (společensky) velmi vlídný; přívětivý 1: r-á hostitelka; → přísl. roztomile: r. naivní; – r. vítat hosta; → podst. roztomilost v. t.