roztržka, -y ž. (2. mn. -žek) (roztrž, -e ž., Pal., roztržek, -žku m., 6. mn. -žcích, Havl.) přerušení styků pro neshody, rozdílnost v názorech ap., rozchod 2, rozladění 2, rozkol 1, svár: r. mezi manžely, v příbuzenstvu; nedorozumění končilo r-ou; r. básníka s tradicí