rozvrstviti dok. (3. mn. -í) (co) 1. rozdělit na vrstvy; diferencovat: stavitelé (domů na periférii) již předem rozvrstvili budoucí nájemníky (Maj.) 2. rozložit (stejnoměrně) ve vrstvě n. po vrstvách; rozložit stejnoměrně vůbec: r. smůlu po stěnách sudu; – uvážené rozvrstvení průmyslu po celém státě; děj románu může autor r. na desetiletí; — rozvrstviti se dok. rozdělit se na vrstvy; diferencovat se: Čechy se rozvrstvily na tábory dva (Dyk); třídní, sociální rozvrstvení společnosti rozrůznění; stylové rozvrstvení spisovného jazyka; věkové rozvrstvení obyvatelstva složení