rozzuřený příd. takový, kt. se rozzuřil, rozvzteklený, zuřící: r-é vosy; r. protivník; r. dav; přen. r-é živly rozpoutané, rozběsněné; → přísl. rozzuřeně: r. funět; → podst. rozzuřenost, -i ž.; — v. též rozzuřiti, r. se