rušivý příd. k rušiti 2, 3; nepříznivě, škodlivě zasahující; cizorodý 2, rušící, vyrušující: r. vliv, zásah zvenčí; r-á síla; r. činitel, prvek, živel; r. signál; r. vliv povětrnosti na skálu; voj. r-á palba kt. má nepřítele rušit v jeho činnosti; elektr. r-é napětí; → přísl. rušivě: r. zasahovat