rvačka (*ruvačka Wint.) (2. mn. -ček) (nář. rva Her.), -y ž. jednání lidí, kt. se rvou, perou; pračka II, pranice, potyčka: v hospodě se strhla r.; dát se do rvačky; expr. volební rvačky (V. Mrš.) spory; rvačky s osudem (Rais) boje; → expr. zdrob. *rvačička, -y ž. (Haš.)