rydlo, -a s. (2. mn. -del) nástroj k rytí do kamene, kovu, dřeva ap.: ocelové r.; přen. rydlem do paměti se vrýt (Til.) nezapomenutelně; výtv., polygr. mědirytecké r.; → zdrob. rydélko (*rýdko Vrchl.), -a s. (6. mn. -ách)