rytina, -y ž. 1. výtv., polygr. tisková deska vyrytá ručně n. strojně do růz. materiálů, určená k tisku; grafický list, otisk této desky: r. ve dřevě dřevoryt, dřevorytina; r. v mědi mědiryt, mědirytina; r. na kameni kamenoryt, kamenorytina; r. v oceli oceloryt, ocelorytina 2. řidč. rytá ozdoba: pás s r-mi; pohár s r-mi *3. místo obdělávané rytím (Krat.); → zdrob. rytinka, -y ž.: stará r.; příd. rytinkový: r. příběh (Lid. nov.) připomínající rytinku