síci ned. (1. j. seku, seču, 2. sečeš, 3. mn. sekou, sečou, rozk. sec, seč, min. sekl, obl. síkl, trp. sečen; inf. hovor. síct) sekat 1-3 1. (co) kosit 1: s. trávu, obilí; s. louku; první den síkli žito (Drda) 2. řidč. (do čeho) prudce bít: šavle sečou do jeho zad (Ner.) 3. řidč. (čím) rychle pohybovat: ne každý, kdo jazykem seče, hodí se do bitvy (Čel.) ○ předp. do-, na-, po-, pro-, při-, se-, vy-, za- si