sak, -u m. (6. mn. -cích) (z něm. driv. lat.) 1. pytlovitá síť s násadou na chytání ryb: saky plné ráčků a ústřic (Maj.); v zaklení: s. na ryby, pytel na raky; a já su já, k saku! (Krat.) 2. řidč. pytel vůbec: režný s. (Maj.); trhali papírové saky (Maj.); přen. kniž. satiru svrhne (obecenstvo) s humorem v jeden s. (Ner.); — saky paky, saků paků m. pomn. ob. expr. věci, svršky, majetek; haky paky: sbal si své s. p.!; sebral si své s. p. a šel; — v. též pak, -u