sakramentský, sakraholtský, sakrmentský, cakramentský, cakraholtský příd. ob. expr. 1. zpropadený, zlořečený: je to s. život; i ty kluku s-á!: sakrmentská práce! 2. veliký, náramný 1: mám s. hlad; mít s-ou smůlu; → přísl. sakramentsky, sakraholtsky, sakrmentsky, cakramentsky, cakraholtsky: vypadá to s-tsky (J. Mar.); mít s. moc práce; to sakraholtsky bolí