sanitář [-ny-], -e, m. (sanitářka, sanitárka, -y ž.) zaměstnanec pro pomocné práce zvláště v lůžkových odděleních zdravotnických zařízení, v laboratořích ap.; zř. příslušník sanity (ve význ. 1), saniťák (ob.); sanitářský příd.: s-é práce; → podst. sanitářství, -í s.: válečné s. (Neum.)