sazba, -y ž. (2. mn. -zeb) 1. pevně stanovená peněžitá částka za urč. výkon, za veřejné služby ap.; tarif: vysoká, nízká s.; normální, jednotná s; s. za plyn, elektřinu; denní, noční s. elektrického proudu; ekon. úkolová, hodinová s.; prémiová s.; veř. spr. daňová, poplatková s.; celní s.; peněž. úroková s.; (v pojišťovnictví) s. pojistného výše prémie odstupňovaná podle pojištěného rizika; žel. s. dovozného; s. za přepravu zásilek 2. práv. trestní s. výměra trestu (nejnižší a nejvyšší hranice) ustanovená zákonem na jednotlivé trestné činy 3. sázení rukopisu v tiskárně; vysázený rukopis: kniha je v sazbě sází se (ve význ. 4); polygr. součást tiskové formy pro knihtisk skládající se z písmen, linek, celistvých řádek, výplňkového materiálu ap.: bloková, hladká, kompresní s.; strojová, ruční s.; řádková s.; lámat sazbu; lehání sazby †4. sadba 2, sázení 1; sáď (zeměd.), sazenice: počaly sazby brambor (Rais); – kde bys vzala sazbu (k nasázení více brambor)? (Mor.)