sbíhati ned. 1. k sběhnouti, seběhnouti: s. po svahu do údolí; s. stráň úprkem (Olb.); s. po schodišti; (husa) s vajec sbíhá (Herb.) opouští je; – zř. honil se za motýly, sbíhal do louky (Šim.); – s. z pravé rovné cesty (Šrám.) 2. směřovat, táhnout se, sklánět se dolů: vysoký břeh sbíhá k vodě příkrým srázem spadá; — sbíhati se ned. k sběhnouti se, seběhnouti se: lidé se sbíhali k neštěstí; děti se sbíhají okolo matky; drůbež se sbíhá; – mraky se sbíhaly na obloze kupily se; krev se mi počala s. do tváře (Tyl); expr. sliny se mu na to sbíhají (v ústech, na jazyku) dostává (na něco) velkou chuť; – cesty se sbíhaly na náměstí; trati se sbíhají v železničním uzlu; paprsky se sbíhají; přen. zprávy se sbíhaly do střediska; pátrání se sbíhalo v jednom bodě; všechny nitky odboje se sbíhaly v jeho rukou (Herb.) soustřeďovaly se ○ předp. po- se; → nás. sbíhávati, sbíhávati se; — rozl. od zbíhati, z. se